"No tak, kdo to je?" vyzvídala, když zamnou za dvě hodiny došla.

Probudila mě úžasná vůně pečené slaniny a smažených vajíček, kuchyň sice byla o dvě místnosti dál, ale jako vlkodlak jsem měla lepší čich a chuť, která se ještě více zlepšila.

"Myslím," zamumlala jsem, když mě naklonil. "Že ano, žádné trvalé následky mít nebudu, teda až na pěknou bouli."

 "Adam Rigsby nikdo jiný dokáže složit kompliment tak, aby vyzněl jako urážka." Zasmála jsem se a posadila se, samozřejmně zády k němu. Adam byl Tomův nejlepší přítel a člen vlkodlači smečky Šedých lesů, nechápala jsem, podle čeho si dávají názvy smečky, ale já bych smečku pojmenovala tak, aby se každý bál to slovo vyslovit:

"Ahoj, sladká Anno," usmál se Tom a protáhl se kolem mě, čímž si vysloužil ošklivý pohled od Davida.

Půl osmé a autobus pořád nikde, povzdychla jsem si a nepřítomně špičkou boty odrhnovala z dlážděného, sem tam popraskaného chodníku čerstvě napadaný sníh. Zvedla jsem hlavu k měsíci, který mi nahrazoval osvětlení

"Ano, jak si přeješ."

"Ono existuje něco horšího než broky v zadku?"